|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Cyrilka Hekeži - "Cesinka"
Cyrilka, na kterou jsme doma volali Cesinko, byla a vždycky bude naší první fenkou pražského krysaříka s PP. Je jedinou zakladatelkou celého našeho chovu pražských krysaříků, všechny naše krysařičky jsou jejími dcerami, vnučkou, pravnučkami... Byla tím nejhodnějším a nejkrásnějším pejskem, jakého jsme mohli mít. Jedinečná. Takové naše sluníčko s jiskřičkou v očičkách. Malá hvězdička absolvovala několik výstav. Nejdříve doprovázela choďačku Brixu, se kterou před kruhem při společných hrách budila nemalou pozornost. Do výstavního kruhu vstoupila poprvé v září 1999 na pražském Hagiboru, ve třídě dorostu byla ohodnocena jako velmi nadějná. Ve třídách mladých, otevřené, vítězů, čestné i veteránů pak vždy známkou výborná. Zpočátku se nám výstavní štěstí vyhýbalo, první velký úspěch na nás čekal na mezinárodní výstavě v Mladé Boleslavi, tam od MVDr. Jana Nesvadby ze Švýcarska získala krásný titul CAJC. První CAC a s ním i prvního Klubového vítěze jsme si odváželi v roce 2001 také z Hagiboru. Napřesrok (týden po odstavu druhých štěňátek) titul Klubové vítězky v početné konkurenci obhájila. Zvítězila mezi fenkami, mezi psy vyhrál Cesinčin první syn Atýsek (titul obhájil imv následujících dvou letech!). Mezi další výstavní úspěchy 
patří 3x CAC, 4x Res. CAC, CAJC a dále tituly Krajský vítěz, Oblastní vítěz, Vítěz třídy a Vítěz třídy mladých.
22. září 2002 v Brně při cestě ze Švýcarska splnila podmínky pro udělení titulu Českého šampiona (diplom byl vystaven až 9. ledna 2003). 16. června 2007 se zúčastnila poslední výstavy ve třídě veteránů a 19. 7. 2007 se oficiálně stala Českou veterán šampionkou. Po dvou vrzích ve věku více než 4 let byla jako jedna z prvních krysařiček vyšetřena na luxaci čéšky s výsledkem 0/1 (její štěňátka pak 3x 0/0, 1x 1/0). Cesinka byla výbornou maminkou, o svá štěňátka pečovala vždy až do odstavu, dokonce převzala starost i o své vnučky. Ve čtyřech vrzích porodila šest štěňátek (dvě fenky a čtyři pejsky) a protože se všichni potomci do chovu aktivně zapojili, významně ovlivnila budoucnost celého plemene a zapsala se tak mezi takové legendy, jakými jsou třeba Cesinčina praprababička Anni Odkaz středověku anebo dědeček Bucefal z Vyšehradského podhradí. První štěňátko přivedla na svět 18. 11. 2000 se Šampionem Atilou z Vyšehradského podhradí. Tenkrát desetidekový pejsek Atýsek je dnes Českým junioršampionem, Šampionem ČR a SR, Šampionem šampionů 2003, Českým a Slovenským Grandšampionem, Veterán šampionem, trojnásobným Klubovým vítězem a mnohonásobným otcem, dědečkem, pradědečkem... Druhá štěňátka se narodila 30. 3. 2002 ve Švýcarsku, kde jsme pobývali rok (u krysařičky v této zemi vůbec poprvé), po Šampionovi Adámkovi od Černovolské skály, ve vrhu byla dvě jedenáctideková štěňátka - pejsek Badýnek a fenka Bělinka, obě jsou již chovná. Badýnek zůstal a kryje ve Švýcarsku na břehu Ženevského jezera, fenka Bělinka, dnes Česká šampionka, Grandšampionka a Veterán šampionka, zůstala u nás doma. Trojčátka porodila 3. ledna 2004 po krytí s Lordem z Vyšehradského podhradí. Ve vrhu byl jeden pejsek a dvě fenky s hmotnostmi 11, 11 a 9 dkg. Menší fenečka nás bohužel za necelé dva a půl dne opustila. Cyríšek s Cílinkou zazářili na bonitaci, oba mají vyšetřené čéšky s negativním výsledkem. Cílinka na výstavách slavila úspěchy jako Národní vítězka nebo 2x Vítěz plemene BOB a pyšní se tituly Český junior šampion, Český šampion, Klubový šampion a Český veterán šampion. Z opakovaného krytí Atilou se Cyrilce 14. srpna 2004 narodil osmidekový pejsek Darýsek, který absolvoval zkoušku chovnosti v listopadu 2005 s vyšetřením luxace pately 1/0 a na svém kontě má několik krytí i potomků a tituly CAC a Res. CAC. 3. října 2006 absolvovala na veterinární klinice v Praze kastraci, která ale naší skoro veteránce neubrala nic na elánu ke hrám. Měla mimořádnou povahu. Od začátku byla hodná, čistotná, běhala bez vodítka, nikdy se neprala, i když měla spoustu psích kamarádek. S výchovou pomáhala Zuzanka se Shelinkou, se kterými nějaký čas bydlela, a Brixa s Finuškou, s nimi si chodívala často hrát. Procházky a běhání Cesinku vždycky bavilo, hlavně s míčkem. Nelíbilo se jí, když jsme ji chtěli nosit, výjimečně ve 
velké zimě nebo větru. ale jinak nošení se na ruce zásadně odmítala a demonstrovala to úprkem anebo dělala, že nevidí ruku nastavenou přímo před čumáčkem :)
Jako správný krysařík měla vrozené lovecké vlohy, jako malou ji zajímali ještěrky a ptáčci.
Z Chomutova jsme se nejčastěji chodili toulat do Telčského údolí k Jirkovské přehradě. Společně jsme spolu byly na spoustě výletů, byly jsme se podívat na zřícenině středověkého hradu Hasištejna, ťapkala z Lokte podél řeky Ohře a okolo Svatošských skal přes provazový most až do Karlových Varů ke zřícenině kostela sv. Linharta. Byla s námi v Karlových Varech na dostizích, na Plumlově mezi choďáky (tam s malou čivaví kamarádkou budila nemalou pozornost), doběhla k zámku Jezeří, několikrát se prošla i rodnou Prahou. Byla zvyklá na cestování vlakem nebo autobusem. Nejdál se podívala do Švýcarska, když ve vesničce Avry-devant-Pont porodila Badýnka s Bělinkou.
Celý rok jsme tam společně chodili na pravidelné procházky přírodou, poznali jsme centrum oblasti s hradem Gruyeres, vysoko položený průsmyk Jaun, Ženevské jezero, z lanovky horu Niesen a spoustu dalších krásných míst.
S Eliškou pokaždé budila mezi turisty i místními nemalou pozornost. Občas si pohrála i s některými pejsky. Z návratu domů, kde to bezpečně poznala, měla vždycky obrovskou radost. Tu dávala najevo snad pokaždé, když se vracela z procházky, veselým skákáním a nadšeným poštěkáváním. Další domov a další poznávání nás čekalo po stěhování do Klášterce nad Ohří. Ráda si hrála s plyšáčky, nosila míček, o který si venku hlasitě říkala a z tlamičky ho pustila až doma v boudičce.
Ráda se vyhřívala na sluníčku, vždycky si dokázala najít teplý proužek koberce nebo se slunila rovnou na okně. O dobrůtky a piškoty si říkala usilovným škrábáním na skříňku a poštěkáváním, které přecházelo v hlasité štěkání. Spávala pod dekou, později raději v boudičce. Čas jsme bohužel zastavit nedokázali a tak nám psí babička začala ztrácet na elánu, ubývat na váze, barevné chloupky vystřídaly ty bílé, zdraví přestávalo sloužit, až nám ji čas vzal... Nezapomeneme na tradiční zatřepání oušek v boudičce, pravidelné protažení se, kolečko k mističce s vodou a vzorný kroužek na psí záchůdek. Ve vzpomínkách navždycky zůstanou její nepopsatelně nádherná očička, korálky malého štěňátka i hluboké oči té nejhodnější psí babičky... Fotogalerie: Cesinka na fotkách, na skupinových obrázcích, na výletech, se smečkou, se štěňátky: Atýskem, Bělinkou a Badýnkem, Cílinkou a Cyríškem, Darýskem a ještě v novinkách do roku 2013. Rodokmen (pod podtrženými jmény jsou ukryté vlastní nebo zapůjčené fotografie anebo obrázky z časopisů)
|
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}